Při pojistném podvodu dochází k takovému jednání, kdy se fyzické nebo právnické osoby dopouštějí obohacení na úkor pojišťovny. Samozřejmě se jedná o trestný čin, který je vymezen v trestním zákoníku.
Skutková podstata
Základní skutková podstata nevyžaduje přímé způsobení škody na majetku. Ke spáchání trestného činu postačí nepravdivé uvedení či zatajení důležitých údajů při uzavírání pojistné smlouvy nebo v souvislosti s likvidací pojistné události. Pojistná událost je trestná, pokud se vztahuje i jen na část pojistného plnění. Pojistného podvodu se dopouští každý, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatňování nároku na pojistné plnění uvádí nepřesné nebo záměrně zkreslené informace či důležité údaje zamlčí. Platí to i v případech úmyslně vyvolané pojistné události nebo při úmyslném zvýšení vzniklé škody. Trestem potom bývá náhrada škody, zákaz činnosti, propadnutí věci či majetku, dokonce i odnětí svobody na několik let, maximálně na deset let. V případě, že klient neměl v úmyslu podvádět a jeho jednání bylo pochybením či bylo zkresleno neúmyslně, nelze toto jednání posuzovat jako trestný čin.
Druhy pojistných podvodů
Pachatelé trestných činů jsou vynalézaví, a proto neustále přicházejí s něčím novým, aby nebyli tak lehce přistiženi. Obecně ale můžeme říct, že nejčastějšími pojistnými podvody je zamlčování podstatných údajů či úmyslném uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, čímž bývá zdravotní stav, velikost rizika, důvod vzniku a výše škody nebo také falešné doklady. Dle předmětu podvodu se rozdělují na ty, které byly spáchány v rámci životního pojištění osob nebo neživotního pojištění majetku a odpovědnosti za škodu. Podle pachatele se pojistné podvody rozdělují na vnější a vnitřní. Zatímco u vnějšího je pachatelem pojištěný nebo pojistník, u vnitřního je pachatelem zaměstnanec pojišťovny, který osobě pojištěné nebo pojistníkovi pomáhal.
Jak se pozná pojistný podvod?
Indikátorů pojistných podvodů je mnoho, a proto i objasňování těchto případů má docela vysokou úspěšnost. Mezi ukazatele patří například několik škod během krátkého období, přerušení pojištění, časté změny pojistitelů a zatajení dřívějších postihů. Podezřelé jsou pozměněné dokumenty a jejich sporná autentičnost. Často se objevuje pozdní placení nebo neplacení pojistného a poté nátlak na rychlé vyplacení pojistného plnění. U zdravotního a životního pojištění jsou indikátory jako například neslučitelnost poranění s daným popisem, chybějící lékařské potvrzení, plnění a náhrady pracovního úrazu jsou v rozporu se zaměstnáním a nedávný nárůst pojistných částí.
Prevence
Policie ČR spolupracuje s pojišťovnami a školí její zaměstnance. Ti pak dokážou rozpoznat jednání, které by mohlo být trestné. Zaměstnanci se mohou obrátit i na specialisty, jež pojistné podvody vyšetřují. Zákon také stanovuje to, že pojišťovny se vzájemně informují a sdílejí informace. Česká asociace pojišťoven také spolupracuje s odborníky ze zahraničí. Došlo tak ke zkvalitnění legislativních podmínek pro prevenci a odhalování pojistných podvodů.
