Položme si otázku, zdali je vůbec nutné pojištění invalidity sjednávat. Pojišťovny na tuzemském trhu nabízejí spoustu takových produktů. Ale je to vůbec nutné? Vyplatí se uzavřít takovýto druh pojistky? Nám se přeci nemůže nic stát… Omyl! Riziko invalidity je docela vysoké, a pokud se nám něco stane, neohrozíme jen sebe a svůj životní styl, ale také naše blízké, kteří jsou na nás nejen finančně závislí. Pojištění invalidity bývá součástí životního pojištění a činí obyčejně 5 – 7% z částky celé pojistky. Nelze jej ale směšovat s trvalými následky po úrazu či trvalou invaliditou při úrazovém pojištění.

Co všechno se může stát?

Invalidita sníží životní úroveň, omezí příjem, bude vyžadovat prostředky na léčení i následnou lékařskou péči související s dlouhodobou rekonvalescencí. Nepříznivá situace si také vyžádá bezbariérovou úpravu bytu či domu, zakoupení invalidního vozíku či speciálně upraveného automobilu. Při nejhorším scénáři se neobejde bez každodenní stálé péče ošetřovatele nebo někoho blízkého. Zvažme tedy, jestli konečné dopady případné invalidity nebude lepší zmírnit nebo úplně eliminovat pojištěním.

Kdy je nejlépe se pojistit?

Pojišťovny nasazují ceny pojistek dle několika kritérií. Většinou se odvíjí od pohlaví, věku a zařazení klienta do rizikové skupiny podle toho, jakou vykonává pracovní činnost. Obecně to funguje tak, že s rostoucím věkem roste riziko invalidity, a proto je pojistka dražší. Zařazení do rizikovější skupiny cenu opět dále zvýší. Proto je lépe se pojistit již v mladším věku.

Důvody přiznané invalidity

Drtivá většiny přiznané invalidity je na základě vážných onemocnění než následkem úrazu nebo trvalých následků vzniklých úrazem. Vážné nemoci se začínají projevovat kolem 50. roku věku. Nejčastějšími důvody přiznané invalidity u dospělých jsou onemocnění svalové a kosterní soustavy, dále pak nemoci oběhové nebo nervové soustavy. U dětí pak duševní poruchy a poruchy chování a nemoci nervové soustavy. Ze statistik vyplývá, že nejvyšší riziko invalidity je v produktivním věku. Častěji postihuje muže než ženy. Proto je důležité si uvědomit, že běžné životní či úrazové pojistky toto riziko nepokryjí.

Stupně invalidity

Podle právní úpravy, která je platná od 1. 1. 2010 se rozlišuje pouze jeden invalidní důchod, přitom se rozlišuje invalidita prvního, druhého a třetího stupně. Pojištěnec je do něj zařazen na základě míry poklesu pracovní schopnosti. Dříve se rozlišovala částečná nebo plná invalidita, ale to už neplatí. Stupeň invalidity stanovuje posudková lékařská komise okresní správy sociálního zabezpečení. Schopnosti daného člověka pečlivě prověří a vyhodnotí vliv úrazu, nemoc či jiné postižení na celkový zdrav jedince.

Nevýhody pojištění invalidity

I když je pojistka součástí životního pojištění, nelze ji odečíst od daňového základu a ani se nepočítá do kapitálové hodnoty pojištění. Pojištění invalidity je také nevhodné za účelem spoření.


Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Komentáře uzavřeny.