V oblasti pojišťovnictví se setkáváme s různými pojmy, jimž je nutné rozumět při sjednávání pojistek. Termín karenční doba vznikl z latinského slova carere, což znamená čekat. Je to období, kdy sice již pojistná skutečnost nastala, ale pojistné plnění nastává až po uplynutí pevně stanovené lhůty sjednané ve smlouvě. Tímto termínem se tedy rozumí doba, která běží od vzniku pojistné události. Její délka je stanovena v pojistné smlouvě a nenáleží za ni pojistné plnění. V případě, že léčení přesáhne karenční dobu, plnění náleží i za karenční dobu. Tak může být sjednáno v případě úrazového pojištění. Karenční dobou je doba pracovní neschopnosti, po kterou se dávky nemocenské nevyplácejí. Pojišťovny se tak brání před případným zneužíváním pojistek nebo před vysokými vyplácenými částkami. Je-li úraz či pracovní neschopnost krátká, klient tak nemá právo na plnění pojistky, s čímž je potřeba počítat.
Pracovní neschopnost a karenční doba
Karenční doba platí při pracovních neschopnostech všech zaměstnanců v pracovním poměru a lidí pracujících na dohodu o pracovní činnosti, za které zaměstnavatel platí nemocenské pojištění. V současné době platí, že v prvních třech dnech nemoci nedostává nemocný od zaměstnavatele ani státu vůbec nic. Předchází se tak důsledkům krátké „nemoci“ z důvodu zneužívání dávek ze stran zaměstnanců. Náhrada mzdy je vyplácena od čtvrtého do dvacátého dne nemoci a činí šedesát procent průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí.
Hospitalizace
Pokud hospitalizace pokračuje po skončení karenční doby, od kdy se začíná vyplácet denní dávka v pracovní neschopnosti, potom se vyplácá dvojnásobná denní dávka. Platí to od 29. dne, jestli je zraněný dále hospitalizován. Pojistné plnění za každý den hospitalizace i nárok na denní dávku v pracovní neschopnosti trvá maximálně 360 dní. Jestli se tedy hospitalizace a pracovní neschopnost od 29. dne jejich trvání překrývají, plní se oboje, tedy dvakrát sjednaná dávka. Pro klienta je to bezesporu výhodné.
Nevýhoda karenční doby
To, že je karenční doba ze stran klientů neoblíbená, je snad jasné. Klient musí čekat, než se pojistná událost začne plnit a v mnohých případech, kdy jsou léčení či hospitalizace krátké, ani pojistná událost nevznikne a klient svoji pojistku nevyužije. V minulých letech došlo z řad poslanců na pokusy karenční dobu zrušit, ale nepovedlo se. Navrhovatelé argumentovali tím, že tato praxe představuje porušení práv zaměstnanců na ústavní úrovni. Jednalo se tak o případ třídenní karenční doby v případě pracovní neschopnosti. Dle soudu tak karenční doba sleduje legitimní cíl, kterým je omezení zneužívání nemocenských dávek. Tutéž skutečnost kvitují pojišťovny, protože chrání své finanční prostředky.
